• Opravy 18.10.2015 No Comments

    Jelikož při koupi lodě byla hlavní přepážka zateklá a hnila, musel jsem ji vyměnit. Do hlavní přepážky jsou kotveny úchyty vantů, které tvoří nerezový plocháč procházející palubou a kolem plocháče to netěsnilo a zatékalo.

    Na výměnu byla jen jedna - levá část hlavní přepážky, ale když už, tak jsem ji vyměnil celou a s ní i přední přepážku, aby byli stejné. Ještě jsem chtěl v lodi vytvořit možnost odděleného WC, které je mezi přepážkama, tak jsem si vymyslel dodělání i středových částí přepážek v kterých vytvořím dveře.

    Následně bylo třeba vyřešit z čeho přepážky udělat. Původní byly z překližky síly 12mm, nevím jestli celá, nebo jen vrchní vrstva byla z teaku. Jelikož jsem nechtěl experimentovat s obyčejnou překližkou, chtěl jsem voděvzdornou, ale nevěděl jsem z jakého dřeva. Líbil se mi mahagon, ale cenově byl drahý, teak jsem nesehnal a dýhovat jinou překližku jsem nechtěl. Cenově by to taky bylo dost nákladné, tak jsem nakonec použil okume překližku od společnosti torapo. Na obě přepážky jsem měl dvě tabule, jednu větší, jednu menší a neště zbylo i na čelen, na nové zakrytování motoru a rámy moskytiér, o těch napíši až jindy.

    Vše jsem oměřil, vyrobil si šablonu na vykopírování vršku kajuty v přední přepážce, kde už z výroby je vynechán kus přepážky jako průlez do příďového lůžka, objednal jsem tabule překližky a dal se do demontáže přepážek.

    V Jaguaru 25 jsou přepážky vsazené k vylaminovaným rantlům a do nich přišroubované, takže demontáž nebyla nijak složitá, jen si popsat co kde bylo, oměřit police ve skříni mezi přepážkama na pravoboku, vše kolem WC a úchyty stolu v salonu a hurá se vším ven.

    Když dorazily tabule překližky, poskládal jsem na ně vyndané přepážky, rozmístil je tak aby to vše vyšlo, obkreslil a začal pilkou vyřezávat, dobrušoval pásovou bruskou do tvaru a pak pasoval do lodě, znovu přiřezával, dobrušoval, pasoval a tak pořád dokola, ani nevím kolikrát jsem s každou desku lezl do lodě a zas ven, no získal jsem na to takový gryf, že to šlo dobře jak dovnitř, tak i ven.

    Když byli přepážky napasované vyřízl jsem otvor na dveře (jedny ze salonu na WC, druhé z WC do přídě), vyřízlé dvěře zabrousil, vyrobil lišty do otvorů dveří a dal se do lakování. Používal jsem na doporučení epoxydový bezbarvý lak, ve třech vrstvách a okume překližka chytla krásný odstín, moc se mi to líbilo. Pak přišlo na řadu nalepení lišt do otvoru dveří, zašroubování pantů a vsazení dveří. Pak už zbývalo jen přepážky namontovat do lodě, a vmontovat i vše co jsem kvůli přepážkám vyndal.

    Výsledek posuďte samy, mě se to moc líbilo:

    Po první sezoně jsem však demontoval dveře z hlavní přepážky, zjistili jsme na vodě, že je prostě nepotřebujem a že otevřené dveře brání využívání skříně, po druhé sezoně přišli ven i druhé dveře, beztak je nikdo nepoužíval, takže v přepážkách zbyli jen volné průlezy, průlez ze salonu na WC je však vybaven závěsem.

    Ze zbytků překližky jsem ještě vyrobil nové zakrytí motoru:

  • Dnes trošku popíši výrobu našeho čelenu. Jaguar 25 má ukrutně vysoko příď, nastupování na loď ze břehu přes příď tak bylo takřka nemožné, navíc příďový koš se od přídě rozšiřuja jak dopředu tak do boků. Řešil jsem to tedy čelenem a aby bylo nastupování a vystupování jednoduché i pro děti, udělal jsem k němu schůdky, ale nechtěl jsem je napevno, přemýšlel jsem nad různými způsoby sklápění schůdků. Chtěl jsem je ideálně úplně schovat aby za plavby nebyli vidět.

    Nejdříve jsem tedy vyrobil čelen a jeho úchyty na loď. Čelen je ohnuté nerezová trubka 25×2, délka čelenu je cca 1m před příď lodě. Zespodu čelenu jsou navařené nerezové plocháčky na které bude uchycená překližka. Na lodi je čelen uchycen nerezovými Účky které jsou prošroubované trupem lodi – vrchní po stranách do kotevní schránky, spodní je prošroubován přídí a drží výztuhu čelenu.

    Pak jsem se dal do schůdků, nakonec jsem se rozhodl pro zašupovací schůdky pod čelen. Zespodu plocháčků na čelenu jsou navařeny dva jekly v kterých je vyfrézována drážka pro vedení schůdků a aretační výřez. Na fotce je to vzhůru nohama.

    Schůdky jsem vyrobil z nerez trubky 18×1,5 – což jsem trochu podcenil, lepší zvolit minimálně průměr 20mm – mají tendenci se ohybat. Původně jsem vyměřil schůdky až k hladině (na nich bylo potřeba mít dodatečnou výztuhu a sklápění schůdků se dost komplikovalo, po první sezoně jsem schůdky zkrátil a už výztuha není potřeba, ale musí se na ně našlapovat s rozumem, né se na ně vyhoupnout s větší hloubky, to se ohnou – to chce řešit silnější trubkou.

    Na konci trubek schůdků jsou prostrčeny a zavařeny čepy které jezdí v drážce jeklů a na kterých při vysunutí schůdky vysí. Úhel otevření schůdků určujě navařený plocháč, v kterém je vyfrézováno jméno lodě (tady bych taky ještě udělal úpravu a profrézoval ho úplně skrz, ale to je jen pro parádu.

    I po zakrácených schůdkách si náš 4letý syn sám vyleze na loď a sám sleze – jen si je ještě neumí sám vysunout. Za plavby jsou schůdky schovné pod čelenem a pokud je někde hodně strmý břeh, není ani třeba schůdky vysunovat a ty nepřekážejí zaplutí ke břehu.

    Vysunuté schůdky:

  • Jelikož na Orlíku téměř vždy kotvíme systémem kotva ze zádi a přivázání přídě na břeh, vyrobil jsem si na zadní koš naviják kotevního lana. Není to tedy tak úplně naviják, slouží spíše k uložení kotevního lana a snadného odvíjení lana při spouštění kotvy.

    Původně jsem si myslel, že nějaký koupím, na výstavě lodí v Tullnu jsem si jeden kousek prohlížel, nevypadal špatně, ale otáčení bubnu probíhalo tak, že trubka uchycení navijáku byla vsunutá do trubky středu bubnu, při otáčení to vydávalo nepěkné zvuky a skřípalo, což mi teda odradilo, navíc cena nic moc.

    Řekl jsem si tedy, že si ho vyrobím sám, podle svých představ. Nejdříve jsem si tak zhruba propočítal rozměry bubnu, aby se mi tam vešlo dostatečné množství kotevního lana. Otáčení bubnu jsem lehké a tiché, takže jsem chtěl uložení bubnu v ložiskách. Na bočnice jsem vyrobil na soustruhu z ocelové placky formu do které jsem zkroužil nerezový drát, vložil střed a loukotě. Nechal jsem si to svařit a vyleštit. Poté jsem na soustruhu vyrobil hřídelky na kterích jsou nalisovány bočnice a obě hřídelky jsou vlisovány do nerezové trubky průměr 25mm. Před bočnicema jsou nasazena nerezová kuličková ložiska.

    Dál přišli na řadu domečky ložisek navařené na trubkách které budou celý naviják držet na zadním koši.

    Hřídelky bubnu procházejí skrz domečky ložisek a z obou stran jde nasadit klika.

    Pak už zbývalo jen udělat nerez spony na zadní koš.

    A je hotovo.

    Už jen namontovat na loď.

    Na buben se vejde 53m kotevního lana průměr 12mm.

    Odvíjení i navíjení lana jde lehce, tiše, ložiska se osvědčili i přes jejich vysokou cenu 300kč/ks, ale jednu nevýhodu to má, buben se otáčí tak lehounce, že i samotné lano vysící dolu ho roztočí a pokud na to člověk nedá pozor, odvine se mu celé lano pod loď. Zatím jsem vyřešil gumolanem na zábradlí které přetáhnu přes kliku a znemožním otáčení.

  • Ostatní 16.10.2015 No Comments

    Ahoj, tak teď se vrátím trošku do historie. Jak jsme k Sanru přišli, no samozřejmě jsme ji koupili, ale zkusím tu trošku popsat příběh, jak k tomu došlo.

    Před Sanru jsme měli menší plachetnici, od stejného výrobce, Jaguar 22 - s/y Paringa, pro dva to byla ideální loď, ploutvokýl (stejný jako se používá i u J25), snadno transportovatelná za větším osobákem - i s vlekem měla 1790kg, s velkým kokpitem, ale postrádali jsme u ní stojnou výšku a samostatné WC, u J22 totiž bylo WC pod příďovým lůžkem. Užili jsme s ní však 5 krásných sezón na Orlíku a spoustu srandy. Ale znáte to, člověk pořád pokukuje po větších lodích.

    V zimě jsem vždy procházel inzertní servery s nabídkou lodí a tak se rozhlížel, bez cíle. Ale v tom co má loď splňovat jsem měl celkem jasno. Chtěl jsem v lodi stojnou výškualespoň 180cm, zabudovaný dieselmotor, ponor nejlépe do metru - měl jsem představu, že by se loď dala využít i na řekách a kanálech jako motorová loď bez stěžně a plachet. Moderní lodě mě však z venku moc neoslovily, zkrátka se mi nelíbily, takže jsem koukal po starších lodích cca z roku 1975 až 85. Rozpočet na větší loď také nebyl nijak moc velký, spíše žádný, jen hodnota stávající lodě.

    Zalíbil se mi Jaguar 25, tak jsem se na něj trošku zaměřil, projížděl inzeráty, stránky s vlastníkama, dobové prospekty a čas běžel. Pak se nám rozrostla rodina, v květnu se narodil syn a v půlce června už s námi vyrážel na loď, ale celá sezona byla jen o jednodenních výletech na loď. Na diskuzním fóru jsem se skontaktoval s majitelem sesterské lodě - Cataliny 25 který v tu dobu uvažoval o jejím prodeji a nabídl se, že si loď můžeme prohlédnout na vodě, což jsem rád přijal, protože Jaguara 25 jsem znal jen z fotek a parametrů.

    Po shlédnutí Cataliny 25 jsem měl jasno, ta loď mě velice oslovila, líbila se mi jak z venku, tak uvnitř, prostorově vyhovovala a oproti Jaguaru 22 co jsme měli byl v Catalině obrovský prostor. Tehdy bych ji od něj nejraděj koupil, ale cena byla pro nás až moc vysoká, i když vím, že odpovídající, perfektně vybavená loď (dnes bych řekl předloha pro úpravy které plánuji na Sanru). Dál jsem tedy prohlížel inzeráty, lodí bylo na výběr dost v Anglii, něco v Holandsku a Německu.

    Přišla další sezona na Orlíku, synkovi se na lodi moc líbilo a strávili jsme dohromady na lodi parádní týdenní dovolenou, ale prostorově nám už byl J22 malý, hned po návratu domů jsem zasedl k PC a hledal jestli není nějaký zajímavý Jaguar 25 na prodej.

    A byl, zaujal mě inzerát z Holandska, přiložena jedna fotka, z mariny, popis a cena, prodejcem brooker s velkou nabídkou lodí.

    Zkusmo jsem mu napsal e-mail, přeložený google překladačem a čekal jestli se ozve. Druhý den přišla odpověď, loď dostávala zrovna nový kabát, což mi přišlo trošku podezřelé, ale prodejce s námi komunikoval a slíbil že zašle více fotek až loď spustí zpět na vodu. Po týdnu dorazil odkaz na jeho nový inzerát, loď se nám líbila, dostala šedý lesklý nátěr trupu, uvažovali jsme o prohlídce a zjišťovali co a jak s prodejem, jak případně loď dovézt, atd.

    S prodejcem jsme se i domluvili na ceně, která pro nás byla více než zajímavá, defakto když bych prodal 22tku tak výměnou, ale pořád jsme ještě loď neviděli. Domluvili jsme si tedy prohlídku loďě, sestra kamaráda co žije v Holandsku nám slíbila pomoc s tlumočením, dávám ještě inzerát na prodej současné lodě, zjišťuji co je třeba za dokumenty aby šla loď v ČR zaregistrovat, a měním domluvenou částku v eurech, protože prodejce (pokud se pro loď rozhodneme) požaduje platbu hned a loď může zůstat u něj v marině 1měsíc, nebo si můžem připlatit marinu a loď tam kotvit.

    V neděli ve 3hodiny v noci sedám s dědou do auta (manželka s klukem zůstávají doma, nechce se jim sedět celý den v autě, nedivím se, klukovi je 14měsíců, nebylo by to pro něj nic moc) a vyrážíme do 1800km vzdáleného Spakenburgu v Holandsku, přes Plzeň, Frankfurt, Düsseldorf a Utrech. Ve 12:30 jsme na místě a jdem obhlídnout loď, ještě než k ní dojdeme se prodejce omlouvá, že nejde nastartovat motor, přesto že včera bez problémů běžel a že nemá žádného mechanika který by to zkontroloval. Z venku jsem z lodě nadšený, uvnitř už je to horší. V meziprostoru podlahy je voda, pod motorem je voda na které plave olej, v kajutě je cítit dost nafta, hlavní přepážka zateklá, ale jinak loď nevypadá vůbec špatně.

    Vše prodejci hlásím a on si vše pečlivě zapisuje, podle jeho výrazu se zdá, že o tom opravdu neví a slibuje nápravu, o slevě už nechce slyšet. Dozvídám se, že loď vykoupil protiúčtem a že u něj stojí už dost dlouho, no na zanedbané údržbě je to vidět. Znovu procházím celou loď a pokouším se odhalit co a jak. V kokpitu je velký poklop nad motorem, nebyl vůbec přišroubovaný, bez těsnění, je mi jasné, že voda dovnitř šla tudy, dešťová. Olej pod motorem taky odhaluji, motor má pumpu pro snadnější výměnu oleje, při které olej zřejmě dost vycmrndali, zápach od nafty je také odhalen, přepadové hadičky naftového vedení prosakují, no nezdá se to na nic vážného (později se mé doměnky potvrdily, problémy jsme správně identifikovaly). Jen ta zateklá přepážka, ta bude na výměnu. Úchyt vantu je u J25 řešen nerezovým plocháčem který prochází palubou a je ukotven 4mi šrouby do přepážky, průchod palubou netěsní a přepážka to těžce snáší.

    Na místě jsem nebyl úplně rozhodnutý, stav lodi mě trošku rozladil, ale zároveň mi ta loď i učarovala, rozhodnutí jsem chtěl ale nechat až na doma, po poradě. Prodejce slíbil, že pošle videa jak motor šlape (tady jsme závadu na místě neodhalili, ale nakonec to byla jen vadné vedení kolem pojistky) a já ještě požadoval, že loď zaplatím až při převzetí a odvozu a aby nám v ceně byla loď naložena na vlek jeřábem, prodejce souhlasil a tak jsme nechaly obchod otevřený a vydali se stejnou cestou domů. V pondělí v 1:00 v noci přijíždíme domů, krásny 22ti hodinový výlet který jsem si celý sám odřídil.

    V týdnu dorazili videa, motor šlapal a doma už bylo rozhodnuto že loď berem. Domluvili jsme tedy transport s firmou Lodní servis Linhart kde nám vyšli maximálně vstříc a o celý transport se s maximální profesionalitou postarali od nakládky lodě až po dovoz k nám domů. Po dohodě s prodejcem a přepravcem jsme domluvili obchod na pátek s tím, že v lodi přespíme, pan Linhart dorazí v sobotu ráno a loď odveze.

    V pátek jsme tedy vyrazili již známou cestou k naší lodi, udělali zkušební motorovou plavbu, vyvázali se pod jeřábem a šli vyřídit dokumenty. Dostali jsme klíče od mariny, WC, sprch a ještě se dozvěděli, že naši první komunikaci prodejce považoval za spam, ale nakonec že odepsal :-). Prohlížíme si marinu, a jdeme spát.

    Ráno přesně na čas dorazil pan Linhart se svým Land Roverem Discovery a vlekem.

    Loď jsme naložili a mi vyrazili v poledne domů.

    Já jel celou cestu nonstop a ve 21hodin byl doma, pan Linhart měl ještě v okolí vytipovaný bazar na obhlídku a v 16hodin vyrazil s naší novou lodí do čech. V neděli ve 12:30 naše loď dorazila.

    Připravený autojeřáb ji sundal z vleku a už jsme ji měli doma.

    Byl srpen, zvažovali jsme, jestli ji ještě nedát na vodu, ale práce na ní bylo dost, tak zůstala na suchu.

    Zbývalo už jen prodat Paringu aby jsme neměli lodě dvě, což se zanedlouho také podařilo.

    Doma jsem zjistil ještě další nedostatky, po dešti se objevily kapky snad u všeho co procházelo palubou, ale radost z naší nové lodě to nekazilo.

    Provedené opravy a úpravy sem budu postupně přidávat.

  • Ostatní 16.10.2015 No Comments

    Tak Vám trošku představím interiér naší Sanru.

    Trup je laminátový, s prostorným 2,14m dlouhým a 1,53m širokým kokpitem a velkou kajutou, která poskytuje dostatek prostoru ideálně 4členné posádce.

    kokpitw.jpg

    Do salonu se vstupuje z kokpitu po třech schodech, vlevo hned u vstupu je kuchyňsků kout uspořádaný do L s dřezem, pracovní deskou a dvouplotýnkovým lihovým vařičem. Tři šuplíky a rozměrná police zajišťijí dostatek prostoru pro náčiní potřebné k vaření.

    kuchynew.jpg

    Na pravé straně u vstupu se nachází lůžko zasahující pod lavici kokpitu, dlouhé 2,15m, šířka lůžka při zabudovaném motoru činí 92cm.

    luzko-pod-kokpitw.jpg

    Dále se postupuje do salonu, kde je velké sezení, na levé straně lavice do L se stolem (po sklopení stolu vznikne lůžko o rozměrech 154 x 96cm - vhodné spíše pro děti), na pravé straně je lavice 1,9m dlouhá, která slouží též jako lůžko. Je zde možnost uzavřít uličku v salonu a pak vznikne přes celý salon velké lůžko - 154cm široké a přes 200cm dlouhé.

    salonw.jpg

    Ze salonu se dá projít na WC, které je po levé straně, nad toaletou je výsuvné umyvadlo. Proti WC se nachází šatní skříň.

    V přídi je oddělné dvoulůžko do V o maximálních rozměrech 1,88 x 1,65m

    pridove-luzkow.jpg

    V lodi je mnoho úložných prostor, pod všemi lavicemi, i pod lůžkem v přídi, kam je možno umístit nádrž na pitnou vodu a objemu kolem 100litrů. Na levé straně kokpitu je pod lavicí rozměrný úložný prostor. A na přídi praktická kotevna.

  • Ostatní 16.10.2015 No Comments

    Parametry lodě

    Celková délka:                           7,60m

    Délka na vodorysce:                   6,70m

    Šířka:                                        2,50m

    Šířka na vodorysce:                    2,22m

    Ponor    - dvou kýlová verze:        0,94m

    - pevný kýl:               1 ,46 m

    - sklopný kýl:       0,7 - 1,68m

    Hmotnost plavidla:        1950kg (to je papírová váha, Sanru má 2840kg)

    Hmotnost kýlu:        907kg (hmotnost u jednokýlové verze, u twinkýlu se mi nepodařilo dohledat)

    Stojná výška v salonu:   1,83m

    jag.png

    Oplachtění:

    Hlavní plachta:         11,61m2

    Kosatka:                 14,86m2

    Genua:                    21,18m2

    Bouřková kosatka:     4,18m2

    Spinakr:                  40,88m2

  • Ostatní 16.10.2015 No Comments

    Ahoj, tak na úvod bych představil Jaguar 25 - jedná se o kajutovou plachetnici anglické tovární výroby. Konstrukce lodi je z pera Franka Butlera, zakladatele loděnice Catalina Yachts z USA. Loděnice Russel Marine Ltd. odkoupila v roce 1975 licenci na výrobu těchto lodí a prodával je v evropě pod svým obchodním jménem Jaguar, v licenci byli vyráběny typy Jaguar 22, 25 a 27). Russel Marine Ltd produkoval lodě do roku 1980, od té doby měla výrobu plachetnic Jaguar převzít loděnice Canvey Yacht Builders, ale podrobnosti se mi zatím nepodařilo dohledat. Pokud by někdo věděl více, budu rád, když dáte vědět.

    Tady pozor, plachetnice Jaguar nemají nic společného se stejnojmennou automobilkou. Automobilka Jaguar se s loděnicí i soudila, avšak soudní spor prohrála a tak plachetnice dál byly produkovány pod označením Jaguar.

    Jaguar 25 byl vyráběn ve třech verzích kýlů, dvou verzích interiéru a dvou
    verzích kajutové nástavby.

    Verze kýlů:

    S pevným kýlem s ponorem 1,2m,

    s ploutvokýlem o ponoru 0,7-1,68m

    a s twinkýlem o ponoru 0,9m což je případ naší Sanru.

    Tady je odlišnost od Cataliny, která twinkýl v nabídce neměla, Jaguar ho však zařadil do výroby díky větší využitelnosti twinkýlu v přílivových vodách. Loď při odlivu nasedne na dno a na svých dvou kýlech stabilně stojí bez další opory.

    Typy interiérů:

    Verze interiéru se lišily pouze uspořádáním sezení vlevo v salonu kdy
    jedna verze byla s lavicemi a stolem napříč lodí

    a druhá verze, která je i v naši Sanru, se sezením do písmene L a stolem v podélném směru. Tady je rozdíl oproti Catalině která měla Lko se sezením u hlavní přepážky, kdežto Jaguar ho měl obráceně, u kychyně.

    Tady ještě jeden rozkres:

    jag25viewintern

    Verze kajutové nástavby byly s klasickou kajutou

    a později se zvýšenou částí nástavby od stěžně dozadu. Catalina nabízela klasickou nástavbu a
    nebo pop-top - tedy vzedací střechu nástavby, která u Jaguaru nikdy nebyla.

    Pak ještě byla možnost buď s přívěsným motorem kdy pod kokpitem je podélné dvoulůžko, nebo se zabudovaným dieselmotorem který pod kokpitem ubere jedno lůžko. V loděnici se standartně osazoval motor Volvo Penta MD5A nebo Bukh DV8 s pohonem saildrive. Sanru má zabudován motor Solé Mini-14 a co je zvláštní, zřejmě jako jeden z mála, né-li jediný Jaguar 25 má pohon stevenovou hřídelí. I když v loděnici byla osazena motorem Volvo Penta  a pohonem saildrive, po osmy letech však byl motor i pohon kompletně vyměněn, proč? To už se asi nedovím.

  • Ostatní 18.01.2014 1 Comment

    Vítej na eBlogu. Toto je tvůj první příspěvek. Můžeš jej upravit nebo vymazat a začít s psaním vlastních příspěvků do blogu!